Začátky společného bydlení u každého páru provází radost a očekávání toho, co vám nový život přinese. Nový byt, čerstvě vymalované stěny, první společná snídaně u stolu, který jste složili po přestěhování. A i když může být samotné stěhování náročné, ta skutečná výzva přichází až potom. Najít cestu, jak spolu fungovat.
Mluvit včas, ne až „až bude zle“
Už se vám někdy stalo, že vás na někom začala štvát maličkost, která dřív byla snad i roztomilá? Otevřená pasta, věčně rozsvícené světlo, ponožky všude. Ve společném bydlení je právě tohle zrádné. Ticho neznamená pohodu. Jen odkládáte nevyřčené. A když to bouchne, bývá to kvůli maličkosti, před kterou jste jen dlouho přivírali oči.
Zkuste mluvit o věcech dřív, než se z nich stanou problémy. Klidně hned na začátku, a pokud jste si prošli něčím tak hektickým, jako stěhování, bez ohledu na to, zda jste na to byli sami, pomáhali vám přátelé nebo stěhovací firma Praha, má smysl si sednout a v klidu si ujasnit, jak si ten nový společný domov vlastně představujete.
Společný byt ≠ společný program
Jedna z častých chyb? Myslet si, že když bydlíte spolu, budete automaticky dělat všechno společně. Jenže každý máme jiný režim. Jeden chce mít ráno klid, druhý si u snídaně rád povídá. Jeden potřebuje večer ticho, druhý miluje hudbu. Nemusíte všechno dělat ve dvojici. Vzájemný respekt je tichá dohoda, o které se nemusí mluvit, ale pozná se podle toho, jak spolu umíte být, aniž byste se navzájem tomu druhému odcizili.
Peníze na rovinu, bez mlžení a domněnek
Peníze ve vztazích bývají citlivé téma, ale v domácnosti je nutné o nich mluvit úplně normálně. Kdo platí co, jak se dělí náklady, jestli chcete mít společný účet, nebo každý zvlášť. To všechno si zaslouží upřímnou debatu.
Je jedno jestli vám stěhovací firma Praha pomáhala se stěhováním do garsonky kousek od rodičů nebo jste stěhovali přec celou republiku do vašeho vysněného domu. Jasně daná pravidla ohledně peněz předejdou spoustě nedorozumění.
Kdo co dělá? Ať je jasno
Úklid, nákup, praní. To a mnoho dalšího je realita každodenního života. A často bývá kámen úrazu právě to, že se očekávání míjí s realitou. Jeden si myslí, že se střídáte, druhý, že to dělá vždy ten, kdo má čas.
Nejde o to si přesně rozdělit role, které budou navždy neměnné, ale trocha systému neuškodí. A hlavně, není ostuda říct si, že vás něco nebaví nebo že něco nestíháte.
Pamatujte, proč jste do toho šli
Co bylo na začátku? Láska, přátelství, potřeba změny nebo snad nějaký praktický důvod? Pokaždé je tam nějaký impuls. Ať už vás ke společnému bydlení přivedl životní zlom nebo prostě jen to, že už jste se nechtěli budit jeden bez druhého, nezapomeňte na to v momentech, kdy přijde ponorka. A ona přijde.
