Podaří se plán otevřené vědy?
Nová věda by v příštím roce měla být ještě více otevřenější a přístupnější. Těšit se také můžeme na tři marťanské mise, které po sedmi měsících dorazí ke svému cíli.
Sepsali jsme šest vědeckých událostí, které se stanou příští rok.
Pokud vás zajímá, co čeká Slovensko a svět ohledně pandemie koronavirus, přečtěte si předpověď z primar.sme.sk.
Další nadprůměrně horký rok
Přestože se finální verdikt dozvíme až v březnu 2021, již nyní vše nasvědčuje tomu, že rok 2020 byl jedním ze tří nejteplejších od počátku průmyslové revoluce.
Jinak tomu nebude zřejmě ani v novém roce.
To, zda svět čekají opět rekordní požáry, jaké jsme mohli vidět v poslední době na Sibiři, v Austrálii či Kalifornii, je zatím otázkou (i když velmi pravděpodobné).
No jistě se můžeme připravit na to, že globální teplota bude opět nad průměrem vinou změny klimatu. Naznačují to i výzkumy, které ukazují, že teploty budou nadprůměrné do roku 2022 (a zřejmě i po tom, jen vědci jsou při dlouhodobých předpovědích omezení daty a jejich přesností).
V roce 2021 se také dočkáme šesté zprávy o stavu klimatu a řešení změny klimatu od Mezinárodního panelu pro změnu klimatu a nikdo nečeká, že její závěry budou příznivé.
K Marsu dorazí tři státy
USA, Čína a Spojené arabské emiráty dorazí na začátku roku k Marsu po téměř sedm měsíční cestě. Pro Čínu a Spojené arabské emiráty jde o první marťanský misi.
Všechny stroje dorazí k rudé planetě v únoru s odstupem pár dní – první bude arabská sonda Hope, pak čínská mise Tchien-wen-1 a rover Perseverance od NASA.
Sonda Hope zůstane na oběžné dráze Marsu, odkud bude sledovat denní a sezónní marťanské počasí.
Čínská mise sestává ze sondy na oběžné dráze, přistávacího modulu a marťanského vozidla – ty mají v plánu přistát na planetě až v dubnu 2021. Cílem Číňanů je hledat důkazy o současném a minulém životě na čtvrté planetě Sluneční soustavy. Má také prozkoumat marťanské prostředí.
Přistání bude nejproblémovější částí mise. Ačkoliv čínští inženýři mají zkušenosti s přistáváním na Měsíci, Mars má své vlastní úskalí. Při přistávání musí sonda ve velmi krátkém čase prudce zpomalit a všechny úkony musí být předem naprogramovány. V NASA tuto část mise přezdívají sedm minut hrůzy. Inženýři její výsledek už nevědí přímo ovlivnit, protože signál ze Země k Marsu může putovat i dvacet minut.
Své minuty hrůzy si sama NASA zažije 18. února, kdy by měl na povrchu Marsu přistát její pátý rover Perseverance. Pohybovat se bude v oblasti kráteru Jezero, kde bude hledat stopy života a vyzkouší také vytvořit drobné množství kyslíku z marťanského oxidu uhličitého. Pokus může naznačit, zda by na planetě mohli dlouhodobější přebývat lidé.
Vrátí se jeden z největších rojů cikád
Každých sedmnáct let se ze země ve Spojených státech amerických vyrojí obrovský roj cikád – hmyz s tvrdou vnější kostrou a blanitými křídly.
Periodických cikád znají vědci více – všechny žijí dlouhá léta v zemi a pak najednou vylézají buď po sedmnácti nebo třinácti letech – proto si je číslují podle toho, kdy se objeví.
Na jaře 2021 se má na východě země vyrojí jeden z největších – Hejno X (anglicky Brood X), přičemž X je římská číslice deset. Může se táhnout od státu New York až po Georgii na jihu a Illinois na západě. Vědci tak budou mít další příležitost zkoumat tyto cikády.
Když se Hejno X vyrojí, miliardy cikád budou pářit, nakladou vajíčka a po pár týdnech zemřou. Jejich potomci po vylíhnutí spadnou na zem, do které se zahrabou. V ní přečkají 17 let, aby se mohli jako dospělé opět vyrojí v květnu 2038.
Cikády nejsou nijak zvlášť nebezpečné pro lidi ani zvířata. Dokonce nejsou ani toxické, takže by je lidé mohli i jíst. Hmyz však může poškodit mladé stromy.
Opět spustí Velký hadronový urychlovač
Velký hadronový urychlovač (LHC), díky kterému vědci experimentálně potvrdili existenci Higgsova bosonu, opět spustí v září 2021.
Od prosince 2018 je totiž vypnutý, stejně jako všechny urychlovače v areálu CERNu.
Během odstávky inženýři opravili a vynovili, co bylo třeba a také nabídli novinářům a veřejnosti náhled do jinak nepřístupných částí urychlovače.
Urychlovač LHC plánují vědci v září spustit pouze částečně. Jeho třetí chod začne oficiálně až na jaře 2022. Spuštění oddálila pandemie koronavirus.
Mnozí vědci doufají, že díky LHC se podaří objevit nové části
